Deskripce a analýza některých aspektu výkonu sociálního zabezpečení v Praze a v Moskvě.

Opis in analiza nekaterih vidikov uspešnosti socialne varnosti v Pragi in Moskvi.

Describing and analyzing some aspects of social security performance in Prague and Moscow.

Vladislav Shestakov

Mgr. et Mgr. Vladislav Shestakov je psycholog, doktorant univerzity Palackého v Olomouci v oboru Klinická psychologie. V roce 2018 vystudoval Husitskou Teologickou fakultu univerzity Karlovy v Praze v oboru sociální a charitativní práce.

 sheskoslav@gmail.com www.braintomy.com

Abstrakt

Cíl: porovnávání v problematice sociálního zabezpečení u dvou skupin lidí se zrakovým postižením ve dvou městech: v Praze a v Moskvě.

Teoretycké východisko: teoretický koncept výzkumu vychází především z díl autorů: P. Ptáčník (2014, T. Igor (2001 a T. Šervenka (2003), Z. Gregorová, M. Galvas (2005) a dále.

  • Metody: studium odborné dokumentace a literatury, rozhovory a dotazování, elektronický sběr dat a kvalitativní metody.

Výsledky: zjistili jsme, že existují určité rozdíly, které jsou identifikovány v ohnisku kvalitativního výzkumu. Tak například v Rusku je stále silný vliv centralizovaného řízení a distribučně rovnostářského systému v sociální sféře, což se v současné době projevuje v nízké efektivitě činností sociálních služeb. Federální vláda poskytuje prostředky pro řešení sociálních problémů a rozděluje je lokálně. Nicméně, reálná kontrola užití prostředků neexistuje, stejně jako není ve většině případů v regionálních programech sociálního rozvoje a tedy chybí zodpovědnost. Oproti tomu ČR je sociálním státem, který má poměrně rozsáhlý systém sociálního zabezpečení.

Některé dávky, které existují v ČR, v Rusku neexistují (a neexistují ani dávky podobného charakteru). Příkladem jsou příspěvek na mobilitu, asistenční pomoc, dávky pro postižené studenty na univerzitě (příspěvek na bydlení).

Implikace pro sociální práce: výzkum je indikatorém sociálního systému v České republice, což znamena že pracovníkam je třeba dát pozor na to, že kvalita sociálních služeb  nevede ke zvyšování samostatnosti u respondentů se ZP. V ohnisku výzkumu bylo zjíštěno, že zaměstnavatelé nerespektují osobní svobodu a důstojnost zaměstnaných se zrakovým postižením.

Klíčová slova

systém sociálního zabezpečení, sociální legislativa, přístupy sociálních služeb, metodiky sociálních služeb, osoby se zdravotním postižením, sociální dysfunkce.

Abstrakt

Cieľ: porovnávanie v problematike sociálneho zabezpečenia u dvoch skupín ľudí so zrakovým postihnutím v dvoch mestách: v Prahe a v Moskve.

Teoretické východisko: teoretický koncept výskumu vychádza predovšetkým z diel autorov: P. Ptáčník (2014), T. Igor (2001) a T. Šervenka (2003), Z. Gregorová, M. Galvas (2005) atď.

Metódy: štúdium odbornej dokumentácie a literatúry, rozhovory a dopytovanie sa, elektronický zber dát a kvalitatívne metódy.

Výsledky: zistili sme, že existujú určité rozdiely, ktoré sú identifikované v ohnisku kvalitatívneho výskumu. Napríklad v Rusku je stále silný vplyv centralizovaného riadenia a distribučne rovnostárského systému v sociálnej sfére, čo sa v súčasnej dobe prejavuje v nízkej efektivite činností sociálnych služieb. Federálna vláda poskytuje prostriedky pre riešenie sociálnych problémov a rozdeľuje ich lokálne. Avšak reálna kontrola použitia prostriedkov neexistuje, rovnako ako nie je vo väčšine prípadov v regionálnych programoch sociálneho rozvoja a teda chýba zodpovednosť. Naproti tomu je ČR sociálnym štátom, ktorý má pomerne rozsiahly systém sociálneho zabezpečenia. Niektoré dávky, ktoré existujú v ČR, v Rusku neexistujú (a neexistujú ani dávky podobného charakteru). Príkladom sú príspevky na mobilitu, asistenčná pomoc a dávky pre postihnutých študentov na univerzite (prípadne príspevok na bývanie).

Implikácia pre sociálnu prácu: výskum je indikátorom sociálneho systému v Českej republike, čo znamená, že pre pracovníkov je potrebné si dať pozor na to, aby kvalita sociálnych služieb viedla ku zvyšovaniu samostatnosti u respondentov so ZP. V ohnisku výskumu bolo zistené, že zamestnávatelia nerešpektujú osobnú slobodu a dôstojnosť zamestnaných so zrakovým postihnutím.

Kľúčové slová: systém sociálneho zabezpečenia, sociálna legislatíva, prístupy sociálnych služieb, metodiky sociálnych služieb, osoby so zdravotným postihnutím, sociálna dysfunkcia.

Tento článek je věnován problematice, která se v posledním roce stala velmi aktuálním, veřejným tématem.

Autorem bylo rozhodnuto zaměřit pozornost na poměrně akutní sociální aspekt, a to pořizování technických prostředků nositeli různého stupně zrakové patologie. Při řešení problémů sociální a ekonomické nezávislosti osob se zdravotním postižením se používají technické prostředky, za něž považujeme řadu pokročilých technologií zaměřených na zvyšování mobility, osobní nezávislosti a zlepšení kvality lidského života.

Podobně jako v České republice i v Ruské federaci je sociální ochrana systémem distribučních vztahů, v nichž jsou náklady na služby pro občany generovány z národního důchodu a jsou používány veřejné správy fondů a podpor; je povinností postarat se o občany státu, kteří ztratili zcela nebo zčásti pracovní schopnost; snaha státu převést do reality cíle a priority sociální politiky k provedení souboru legislativně pevných ekonomických, právních a sociálních záruk k zajištění každého člena společnosti, jeho sociálních práv včetně slušné životní úrovně.

Chtěli bychom zaměřit pozornost na to, že jsme se setkali s nedostatkem přímého vědeckého výzkumu v ohnisku uvedeného tématu.

  1. N. Ščukin ve své disertační práci na téma „Zdravotní a sociální aspekty organizace zabezpečení osob se zdravotním postižením technickými prostředky rehabilitace“ zkoumá danou otázku výhradně z lékařského hlediska v rámci místního regionu.

Například M. N. Zemcova ve své práci „Kompenzační význam tyflotechnických pomůcek pro vývoj a studium“ upozorňuje jen na důležitost a na závažnost takových pomůcek pro dítě.

Monika Válková se ve své disertační práci na téma „Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému“ zaměřuje jenom na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice, což celkem neodpovídá tématu výzkumu.

Jana Hajdová ve své diplomové práci na téma „Postavení obce v systému sociálního zabezpečení“ zkoumá a rozebírá v podkapitolách 1.2 jen Systém sociálního zabezpečení v ČR, v podkapitole 1.3 Systémové součásti sociálního zabezpečení a v podkapitole 1.2.3 Historie sociálního zabezpečení. Je třeba upozornit na to, že paní Hajdová obrací svou pozornost na zkoumání systému sociálního zabezpečení v ČR jen z právního hlediska.

souvislosti s tím, že problematika je velmi širokospektrá a při podrobnějším rozboru ne zcela jednoznačná, cílem tohoto výzkumu je Porovnávání v problematice sociálního zabezpečení u dvou skupin lidí se zrakovým postižením ve dvou městech: v Praze a v Moskvě.

  • Metoda: Studium odborné dokumentace a literatury, rozhovory a dotazování, elektronický sběr dat k daným otázkám.
  • DVO: Ve rozvinuté sociální- demokratické společnosti, sociální politika úplně orientovaná na společnost.
  • ZVO: Sociální politika České republiky jako člena Evropské Unije, je více adaptována potřebám lidí se zrakovým postižením.
  • Na základě výše uvedeného upozorňujeme, že při výzkumu využíváme kvalitativní metody.
  • Chceme zaměřit pozornost na to, že je důležité věnovat zvýšenou pozornost etickým zásadám při zpracování kazuistik, a to při zachování anonymity klientů.
  • Z toho vyplývá, že veškerá jména a údaje, které by mohly vést k odhalení totožnosti klientů, byly pozměněny. Všechny kazuistiky byly vytvořeny s vědomým souhlasem klientů podle zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
  • V ohnisku uvedeného tématu, autorem byl rozpracován dotazník, který obsahuje 24 úkolů. U každé otázky je uvedena varianta odpovědi nebo možnost stručného vyjádření.
  • V rámci sociální právnické poradny SONS a na základě digitalizačního střediska podpory studia studentů se speciálními potřebami na UK během 1. 6. 2017 – 30. 6. 2017 proběhla přesná kontrola všech otázek tohoto dotazníku.

První část kvalitativního průzkumu pro respondenty s ruskou státní příslušností probíhala mezi 20. 8. 2017 a 5. 9. 2017 na základě jednoho z centra Monitoringu veřejného mínění v Moskvě, kde pracují lidé se zrakovým postižením.

Druhá část tohoto výzkumu pro respondenty s ruskou státní příslušností se realizovala elektronickým sběrem dat (e-mailem) mezi 25. 8. 2017 a 15. 9. 2017.

Třetí část tohoto výzkumu pro respondenty s českou státní příslušností v počtu 48 osob se realizovala způsobem elektronického sběru dat přes Google forms během 1. 10. 2017 až 31. 10. 2017.

Je třeba upozornit, že výběrový vzorek je tvořen klienty různého věku, pohlaví i vzdělání. Vzájemně se liší také délkou práce s dotazníkem a typem konzultovaného úkolu.

Úkolem č. 1 bylo zjistit, kolik mužů a žen/ úkolem č. 2 bylo zjistit, v jakém věku jsou respondenti se zrakovými vadami.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností je 11 zastoupeno ženami a zbývajících 39 dotazovaných tvoří klienti mužského pohlaví. Nejvíce je zastoupena skupina uživatelů ve věkovém rozmezí od 21 do 67 let z celého vzorku u dotazovaných s ruskou státní příslušností.

Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uživatelé, jejichž věk se pohybuje v rozmezí 31 až 54 let. Zastoupeny jsou skupiny uživatelů v rozmezí 54 až 60 let a 60 let a více. Tyto skupiny tvoří nejmenší část výběrového vzorku u dotazovaných s ruskou státní příslušností.

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností je 31 žen a zbývajících 17 dotazovaných tvoří klienti mužského pohlaví.

Nejvíce je zastoupena skupina uživatelů ve věkovém rozmezí 21 až 67 let z celého vzorku dotazovaných s českou státní příslušností.

Úkolem č. 3 bylo zjistit, zda mají respondenti rodinu, nebo ne.

Ve výběrovém vzorku v počtu 11 respondentů s ruskou státní příslušností jsou ženy. Z 11 respondentů mají 3 rodinu, 7 bydlí samostatně a 1 respondent neodpověděl.

Graf č. 2 Rodinný stav

Ve výběrovém vzorku v počtu 31 respondentů jsou u dotazovaných s českou státní příslušností ženy. Z 31 respondentů má 19 rodinu, 9 dotazovaných je svobodných a 3 respondenti odmítli na otázku odpovědět. (Graf č. 2)

Graf č. 3. Rodinný stav

Ve výběrovém vzorku v počtu 17 dotazovaných s českou státní příslušností jsou muži. Ze 17 respondentů má 10 rodinu, 7 dotazovaných je svobodných. Ve výběrovém vzorku v počtu 39 dotazovaných s ruskou státní příslušností jsou muži. Z 31 klientů má 9 rodinu, ale 30 respondentů je svobodných.

Úkolem č. 4 bylo zjistit obor vzdělání respondentů.

U 39 dotazovaných mužského pohlaví s ruskou státní příslušností má 28 titul Mgr., 9 klientů má titul Bc., 2 respondenti mají maturitní vysvědčení.

Ve výběrovém vzorku v počtu 17 osob mužského pohlaví s českou státní příslušností má 1 respondent titul Mgr., 5 dotazovaných má titul Bc., 11 respondentů má maturitní vysvědčení atd.

Ze skupiny žen v počtu 11 respondentů s ruskou státní příslušností má 8 dotazovaných titul Mgr. a 3 mají titul Bc. Co se týká skupiny žen v počtu 31 klientů s českou státní příslušností, 2 dotazovaní mají titul Mgr., 10 respondentů má titul Bc., 1 respondentka absolvovala VOŠ, 3 dotazovaní za sebou mají střední zdravotnickou školu a 13 respondentů na otázku nereagovalo atd. (Graf č. 5).

Úkolem č. 5/6 bylo zjistit, kolik uživatelů invalidního důchodu máme a jak dlouho jsou respondenti v invalidním důchodu.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 u dotazovaných s ruskou státní příslušností je 50 respondentů uživateli invalidního důchodu. Zaměřím svou pozornost na to, že 24 respondentů má I. stupeň, 17 dotazovaných z výběrového vzorku má II. stupeň a 9 klientů má III. stupeň invalidity.

Z tohoto vzorku vyplývá, že 15 dotazovaných je v invalidním důchodu už 5 let a 35 respondentů v důchodu více než 10 let.

Co se týká dotazovaných s českou státní příslušností v počtu 48 osob, ze vzorku vyplývá, že 13 respondentů má I. stupeň, 25 klientů má II. stupeň, 8 dotazovaných má III. stupeň invalidního důchodu a 2 lidé z tohoto vzorku stupeň invalidity a invalidní důchod nemají. Je třeba upozornit na to, že 25 respondentů je v invalidním důchodu více než 10 let, 14 dotazovaných od 6 do 10 let, 7 klientů v invalidním důchodu pouze od 0 do 5 let a 2 respondenti invalidní důchod nemají.

Úkolem č. 7 bylo zjistit, kdo pracoval v minulosti, nebo pracuje nyní.

U dotazovaných s ruskou státní příslušností v počtu 50 lidí nyní pracuje v chráněném pracovním místě 27 respondentů, 9 klientů nyní pracuje na zkrácený úvazek, 1 respondent na otázku neodpověděl, 1 dotazovaný je ředitel, 12 respondentů nyní nepracuje.

U dotazovaných s českou státní příslušností v počtu 48 lidí pracovalo v minulosti po dobu nejméně 5 let 18 respondentů, 6 dotazovaných pracovalo v minulosti více než 5 až 10 let, 13 klientů pracovalo více než 10 let, 9 respondentů nemělo práci a 2 dotazovaní na otázku neodpověděli. Nyní pracuje na zkrácený úvazek 19 respondentů, 24 na zkrácený úvazek nepracuje.

Chráněné pracovní místo má 9 respondentů, 36 lidí nemá, 3 respondenti se otázce nevěnovali.

Úkolem č. 8 bylo zjistit, zda respondenti mají konkrétní představu o tom, co je sociální zabezpečení.

Graf č. 7. Představa o sociálním zabezpečení

Konkrétní představu o tom, co je sociální zabezpečení, z výběrového vzorku u dotazovaných s ruskou státní příslušností má 44 respondentů, 6 lidí představu nemá. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uživatelé s českou státní příslušností. Z počtu 48 osob má konkrétní představu 32 lidí, 16 dotazovaných neví o tom, co je sociální zabezpečení.

Úkolem č. 9 bylo zjistit, jak respondenti chápou odborný název „sociální zabezpečení“.

Všechny odpovědi respondentů byly zaznamenány do tabulek.

V tabulce č. 1 jsou odpovědi dotazovaných s českou státní příslušností v počtu 34 variant ze 48, což znamená, že 14 respondentů na otázku neodpovědělo.

Tabulka č. 1.

1 Pomoc člověku v tíživé situaci ze strany státu.
2 Invalidní důchody, příspěvky na zaměstnání invalidů, příspěvky na pomůcky, příspěvky.
3 Sociální zabezpečení je systém, který se snaží zajistit sociální stabilitu, přiměřenou a minimální úroveň sociálního zabezpečení.
4 Invalidní důchod případně starobní důchod. Příspěvek pro osoby ve hmotné nouzi. Příspěvek na bydlení. Případně se do toho můžou započítat i přídavky na děti, mateřská rodičovská dovolená aj.
5 Vše, co souvisí s pomocí postiženým.
6 Výplata invalidního důchodu, nemocenské, sirotčí a vdovský důchod, mateřská.
7 ID, různé příspěvky, sociální služby.
8 Systém dávek pro lidi, kteří nemohou plně zapadnout do pracovního systému, nebo jsou jinak sociálně či fyzicky znevýhodněni.
9 Systém pomocí dávek a služeb pro případ sociální události.
10 Instituce, která má pomáhat starším a invalidním občanům po finanční stránce.
11 Možnost čerpání různých příspěvků z důvodu svého postižení.
12 Sociální zabezpečení je možnost mít stálé bydlení, práci a úměrně k ní také plat.
13 Nechce se mi dělat ze sebe blbce.
14 Státní podpora pro hendikepované, starší či znevýhodněné občany finanční formou.
15 Sociální zabezpečení, to je systém pro člověka…
16 Co obsahuje, nevím.
17 Nemám čas, omlouvám se.
18 Předpokládám, že sociální zabezpečení podpora pro společnost.
19 Je to soubor hmotněprávních a procesních norem.
20 Nemám na to náladu.
21 No, sociální zabezpečení – to je něco pro člověka a společnost, oficiální podporu státu.
22 ——————
23 Nemám na to chuť.
24 Tady je Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Právo_sociálního_zabezpečení
25 To je systém, který se snaží zajistit sociální stabilitu.
26 Nechci odpovídat.
27 Nemám na to rozpoložení, proto se omlouvám.
28 Snaží se pomoci lidem, kteří čelí různým hrozbám nebo jsou v mimořádné životní situaci.
29 Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu svým občanům při tzv. sociálních událostech.
30 U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří, invalidita).
31 To je péče o zdraví.
32 Sociální zabezpečení je v Česku hlavním nástrojem sociální politiky pro člověka.
33 Péče o zdraví člověka a společnost.
34 Zabezpečení při invaliditě, zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých a dále.

 

V tabulce č. 2 jsou odpovědi respondentů s ruskou státní příslušností v počtu 33 variant. 17 dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo.

Tabulka č. 2.

1 Systém je orientován na člověka, jenž se nachází v těžké situaci.
2 Sociální zabezpečení je soubor opatření zaměřených na podporu společnosti.
3 Ale ty to víš sám…
4 Řeknu ti to potom.
5 Sociální zabezpečení je zaměřeno na podporu lidí s poruchami zdraví atd.
6 Je to pro ty, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v těžké situaci.
7 Podle „Slovníku jazyka ruského“ S. I. Ožegova znamená sociální zabezpečení poskytování dostatečných materiálních prostředků ze strany společnosti někomu pro život.
8 Sociální zabezpečení je forma vyjádření sociální politiky státu zaměřená na materiální zabezpečení určité kategorie občanů z prostředků státního rozpočtu.
9 Systém pro lidi mající poruchy zdraví a schopnosti pracovat ve společnosti.
10 Jsem líný to napsat.
11 Něco pro člověka, který má problémy se zdravím.
12 No, je to systém, který může podporovat nechráněné kategorie společnosti.
13 Je to těžké vyjádřit.
14 Sociální politika pro nechráněné.
15 Sociální zabezpečení je státní systém orientovaný na nechráněné skupiny občanů státu.
16 Raději to neřeknu…
17 Podpora invalidů, starších lidí a další zátěž pro stát.
18 Státní systém pro podporu společnosti.
19 To se dá najít na internetu.
20 Sociální zabezpečení je pro lidi, kteří mají invaliditu, pro nezaměstnané a další kategorie občanů.
21 Materiální zabezpečení určité kategorie občanů z prostředků státního rozpočtu.
22 Účelem sociálního zabezpečení je vyrovnání sociální situace občanů v porovnání s ostatními členy společnosti.
23 K systému sociálního zabezpečení v současném Rusku patří všechny druhy důchodů, podpor…
24 Jsem líný to napsat, promiň.
25 Státní systém materiálního zabezpečení a péče o lidi, kteří to potřebují.
26 To je pojem, který má více aspektů.
27 Systém plateb důchodů a podpor, poskytování výhod a další humus.
28 Raději pomoz najít lepší práci!
29 To je systém, pod kterým jsou všechny druhy plateb a tak dál…
30 ———————–
31 Určitě to vím, ale nemám čas to psát.
32 Je to spojeno s politikou a sociálním blahobytem lidí a nepracujících vrstev obyvatelstva.
33 Za prvé: sociálním zabezpečení se rozumí zvláštní forma distributivních vztahů; za druhé: funkce státu; za třetí: státní systém a forma materiálního zabezpečení občanů ve stáří, při ztrátě živitele, neschopnosti pracovat a v jiných případech; za čtvrté: odvětví práva; za páté: právo občanů.

V tabulkách jsou předloženy definice sociálního zabezpečení z osobního hlediska respondentů.

Souvisí s tím, že tento výzkum probíhal mezi vzorky dotazovaných, kteří eventuálně mají přímý vztah ke sféře sociální zabezpečení. Jak se očekávalo, získané odpovědi jsou přibližně správné a vyjadřují celkový význam této definice.

Úkolem č. 10 bylo zjistit, kolik respondentů je informováno o právech vyplývajících ze smlouvy o poskytovaných službách.

Graf č. 8. Právní informovanost

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností je 37 respondentů informováno o právech vyplývajících ze smlouvy o poskytovaných službách, 11 respondentů není dobře informováno a 2 lidé neodpověděli.

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností je 41 dotazovaných informováno o právech, 6 respondentů na tuto otázku neodpovědělo, 2 dotazovaní otázku nezodpověděli.

Úkolem č. 11 bylo zjistit, kolik respondentů si myslí, že výše invalidních důchodů je dostatečná.

Graf č. 9. Názor na invalidní důchody

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností na tuto otázku kladně odpovědělo 20 respondentů, 20 dotazovaných odpovědělo záporně, 2 lidé z tohoto vzorku na dotaz neodpověděli.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností si 29 respondentů myslí, že výše invalidních důchodů není dostatečná.

Skupina uživatelů v počtu 19 klientů z celého vzorku si myslí, že výše invalidních důchodů je dostatečná, 2 lidé neodpověděli.

Úkolem č. 12 bylo zjistit, kolik respondentů využívá sociální dávky.

Graf č. 10. Využívání sociálních dávek

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 lidí u dotazovaných s českou státní příslušností využívá sociální dávky 27 respondentů, nevyužívá je 19 dotazovaných a 2 lidé na tento dotaz neodpověděli.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností využívá sociální dávky 43 respondentů, což je naprostá většina. Zbývajících 6 klientů nevyužívá dávky a 1 respondent na otázku neodpověděl.

Úkolem č. 13 bylo zjistit, jak respondenti hodnotí způsob poskytování sociálních služeb.

Graf č. 11. Ohodnocení způsobu poskytování sociálních služeb

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností hodnotí způsob poskytování sociálních služeb jako dobrý a velmi dobrý 38 respondentů, 8 dotazovaných hodnotí způsob v rozmezí spíše nevyhovující, anebo nevyhovující, 2 respondenti neodpověděli na otázku.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností většina dotazovaných v počtu 37 lidí hodnotí způsob poskytování sociálních služeb v rozmezí dobrý anebo velmi dobrý, 9 klientů hodnotí jako spíše nevyhovující nebo vůbec nevyhovující a zbývající 4 lidé na tento dotaz neodpověděli.

Úkolem č. 14 bylo zjistit, zda stát podporuje finančně znevýhodněné osoby dobře, nebo ne.

Na grafu č. 12. „Státní podpora finančně znevýhodněných osob“ můžeme pozorovat, že ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností si 17 myslí, že stát podporuje finančně znevýhodněné osoby, 19 respondentů odpovědělo záporně.

Nejmenší část tohoto vzorku, 12 osob, na tuto otázku neodpovědělo.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností si většina respondentů v počtu 27 dotazovaných myslí, že stát nepodporuje dostatečně finančně znevýhodněné osoby.

19 respondentů naprosto souhlasí, že finanční podpora státu je dostatečná. Zbývající 4 lidé na tuto otázku neodpověděli.

Úkolem č. 15 bylo zjistit podle názoru respondentů, zda je systém sociálního zabezpečení spravedlivý.

Graf č. 13. Systém sociálního zabezpečení je spravedlivý?

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností se 21 respondentů domnívá, že systém sociálního zabezpečení je spravedlivý, ale vzorek z počtu 48 respondentů s českou státní příslušností si 32 myslí, že tento systém je spravedlivý, což ukazuje na dobrý výsledek.

Dotazovaní s ruskou státní příslušností: 14 osob odpovědělo záporně a 2 respondenti nechtěli na otázku odpovídat.

U dotazovaných s českou státní příslušností také 14 lidí odpovědělo záporně, 2 respondenti na tento dotaz neodpověděli.

Úkolem č. 16 bylo zjistit, kolik respondentů žádalo o jakékoliv dávky na úřadu práce.

Graf č. 14. Kolik respondentů žádalo o jakékoliv dávky?

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností většina respondentů v počtu 33 žádala na úřadu práce o jakékoliv dávky. Co se týká dotazovaných s českou státní příslušností, pak už 37 osob žádalo o jakékoliv dávky, což znamená, že tento postup je v Praze jednodušší než v Moskvě.

Na grafu můžeme zkontrolovat, že jen 9 lidí s českou státní příslušností nežádalo dávky, ale v Moskvě je tento počet větší, už 15 respondentů.

Zbývající 4 tvoří klienti, kteří na tento dotaz neodpověděli.

Úkolem č. 17 bylo zjistit, zda stát dostatečně finančně podporuje sociálně znevýhodněné osoby a skupiny.

Ve výběrovém vzorku v počtu 48 dotazovaných s českou státní příslušností na tuto otázku kladně odpovědělo jen 15 respondentů, ale u dotazovaných s ruskou státní příslušností, tento počet taky není velký – 16 respondentů.

Většina dotazovaných s ruskou státní příslušností v počtu 25 osob si myslí, že stát podporuje sociálně znevýhodněné osoby nedostatečně. Analogická je situace u respondentů s českou státní příslušností v počtu 17 dotazovaných. 25 respondentů celkem neodpovědělo na tuto otázku.

Úkolem č. 18 bylo zjistit, kolik respondentů mělo problémy na trhu práce jako osoby se zrakovým postižením.

Jako osoby, které mají zrakový handicap na trhu práce, u dotazovaných s ruskou státní příslušností mělo problémy 35 lidí, což je většina vzorku. U dotazovaných s českou státní příslušností mělo problémy jen 21 respondentů. 9 dotazovaných z tohoto vzorku problémy nemělo a 16 klientů se nepamatuje, nebo nechce odpovídat.

Co se týká respondentů s ruskou státní příslušností, tak 11 dotazovaných problémy nemělo a 4 lidé si nepamatují nebo také nechtěli odpovídat. (Graf č. 16.)

Graf č. 16. Problémy na pracovním trhu u ZP

Úkolem č. 19, bylo zjistit, u kolika respondentů jejich zaměstnavatel respektuje osobní svobodu a důstojnost.

Graf č. 17. Respektování svobod a důstojnosti zaměstnavatelem

Na tento komplikovaný dotaz respondenti s českou státní příslušností kladně odpověděli jenom ve 14 případech; například u dotazovaných s ruskou státní příslušností je tento počet přibližně stejný – 16 respondentů, proto tyto skupiny tvoří nejmenší část výběrového vzorku.

Ve vzorku u dotazovaných s českou státní příslušností na tuto otázku neodpovědělo 29 respondentů; u dotazovaných s ruskou státní příslušností 11. Na otázku neodpovědělo celkem 7 respondentů.

Úkolem č. 20 bylo zjistit, kolik respondentů se domnívá, že přístup zaměstnavatelů k osobám se zrakovým postižením je dobrý.

Graf č. 18. Přístup zaměstnavatelů

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností si myslí, že přístup zaměstnavatelů k osobám se zrakovým postižením je dobrý, jen 16 respondentů; například z celého vzorku u dotazovaných s českou státní příslušností označuje dobrý přístup zaměstnavatelů už 34 klientů. Ale v tomto vzorku má 9 respondentů negativní zkušenost a 18 dotazovaných o tom neví vůbec nic.

Co se týká dotazovaných s ruskou státní příslušností, v tomto vzorku většina klientů, 25 respondentů, má dost negativní představu o přístupu zaměstnavatelů k osobám se zrakovým postižením. Tuto otázku opominulo jen 9 respondentů z tohoto vzorku.

Úkolem č. 21 bylo zjistit, kolik respondentů je informováno o právech vyplývajících z průkazu osoby se zdravotním postižením.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností bylo o právech vyplývajících z průkazu informováno 38 respondentů, ale například ve výběrovém vzorku v počtu 48 respondentů u dotazovaných s českou státní příslušností bylo informováno už 46 klientů. Lze z toho usoudit, že vzorek respondentů s českou státní příslušností je více informovaný.

Zbývajících 11 respondentů s ruskou státní příslušností není informováno o právech vyplývajících z průkazu osoby se zdravotním postižením. Nelze ignorovat, že 1 člověk na otázku neodpověděl. U dotazovaných s českou státní příslušností na tuto otázku neodpověděli jen 2 lidé.

Úkolem č. 22 bylo zjistit, kolik respondentů je spokojeno s kvalitou služeb, které poskytuje úřad práce.

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 dotazovaných s ruskou státní příslušností kladně odpovědělo na tuto otázku 25 lidí, u dotazovaných s českou státní příslušností 33 respondentů.

S kvalitou služeb u dotazovaných s ruskou státní příslušností nebylo spokojeno celkem 20 lidí a na otázku neodpovědělo 5 osob. Co se týká vzorku dotazovaných s českou státní příslušností, 9 respondentů není spokojeno s kvalitou služeb, které poskytuje úřad práce, 6 klientů z tohoto vzorku na dotaz neodpovědělo. (Graf č. 20).

Graf č. 20. Kvalita služeb ÚP.

Úkolem č. 23 bylo zjistit, kolik respondentů si myslí, že kvalita sociálních služeb a poskytování podpory a péče vede k zvyšování samostatnosti.

Graf č. 21. Kvalita sociálních služeb a zvyšování samostatnosti.

U respondentů s českou státní příslušností si 22 lidí myslí, že kvalita sociálních služeb nevede ke zvyšování samostatnosti. Na tuto otázku u dotazovaných s ruskou státní příslušností stejně odpovědělo 39 klientů, což je většina vzorku.

14 respondentů s českou státní příslušností se domnívá, že kvalita sociálních služeb vede k poskytování podpory a samostatnosti. Stejně odpovědělo na tento dotaz 11 respondentů s ruskou státní příslušností. Z českého vzorku 14 respondentů na otázku neodpovědělo.

Úkolem č. 24 bylo zjistit, kolik respondentů ví, co je to Euroklíč.

Graf č. 21. Informovanost respondentů

Ve výběrovém vzorku v počtu 50 osob s ruskou státní příslušností kladně odpověděli jen 3 lidé, zbývajících 47 osob neví, co je Euroklíč a nepoužívá ho. V tomto vzorku to je většina všech klientů.

Co se týká respondentů s českou státní příslušností, 13 klientů ví, co je Euroklíč a používá ho; 28 respondentů také ví, co je Euroklíč, ale nepoužívá ho každý den. Zbývajících 7 respondentů neví, co je Euroklíč, ale to je skupina, která tvoří nejmenší část výběrového vzorku. Lze do značné míry již hovořit o tom, že skupina respondentů s českou státní příslušností je informovanější, než Moskvané.

Závěr

V rámci komparace bylo zjištěno, že oba systémy nejsou zásadním způsobem odlišné a mají dostatečně podobně nastavené dávky, například důchodové pojištění a invalidity. V obou zemích je nutné pro účely starobního důchodu dosáhnout určitého věku a odpracovat konkrétní dobu.

Samozřejmě existují určité rozdíly, které jsou identifikovány v ohnisku kvalitativního výzkumu. Tak například v Rusku je stále silný vliv centralizovaného řízení a distribučně rovnostářského systému v sociální sféře, což se v současné době projevuje v nízké efektivitě činností sociálních služeb. Federální vláda poskytuje prostředky pro řešení sociálních problémů a rozděluje je lokálně. Nicméně, reálná kontrola užití prostředků neexistuje, stejně jako není ve většině případů v regionálních programech sociálního rozvoje a tedy chybí zodpovědnost. Federální legislativa je zpracována tak, aby vytvářela pro takové lidi podmínky, které jim umožňují být „plnohodnotnými členy občanské společnosti“.

Oproti tomu ČR je sociálním státem, který má poměrně rozsáhlý systém sociálního zabezpečení.

Co se týká dávek, tak je třeba dát pozor na to, že některé dávky, které existují v ČR, v Rusku neexistují (a neexistují ani dávky podobného charakteru). Příkladem jsou příspěvek na mobilitu, asistenční pomoc, dávky pro postižené studenty na univerzitě (příspěvek na bydlení).

Například co se týká cizinců, tak v ČR je řada cizinců zabezpečena prakticky někdy i lépe, než ve svém domovském státě, což ukazuje na plnohodnotný sociální systém v České republice a potverzuje hypotézu prováděného výzkumu.

2 комментария